Šárka Doležalová

Většinu života jsem si myslela, že vím, kdo jsem. Bod zlomu přišel, kdy přišlo na svět naše první dítě, dcera. Už při přípravách na porod a na vytoužený bonding jsem se vrátila k háčkování, které mě v dětství naučila babička. S babičkou v srdci jsem se připravovala na příchod miminka. Nakonec všechno bylo jinak, než si kdo myslel a na vytoužený bonding se nedostalo. Z celkové narkózy po akutním CS jsem se probudila ve velké vděčnosti, že žiju já i naše dítě a vděčnost se znásobila, když mi muž řekl, že máme dceru. To bylo krásné překvapení na konci, vlastně na začátku naší společné cesty. Že je porod teprve začátek, to jsem v tu dobu ještě vůbec netušila.

Háčkování pro mě bylo z počátku jenom koníčkem a výplní pro volný čas a mé neposedné ruce. Postupně se mi ale začaly spojovat souvislosti, když jsem nastoupila na cestu seberozvojem. Dva náročné porody, z toho jeden traumatický vyvolávaný, a obrovská změna v životě s příchodem dětí mě navedly na cestu za znovu nalezením sebe sama a za uzdravováním traumat a zranění z minulosti, která se mi otvírala při výchově dětí. Na té cestě jsem stále, ale o veliký kus dál. S třetím dítkem jsem si došla pro krásný spontánní porod, a to mne velmi posílilo.

Háčkování mne provází na mé cestě a pomáhá mi vidět souvislosti, které mimo práci rukama nevidím. Zřejmě je to skvělá psycho-motorická aktivita pro AHA momenty.

Můžete se na mě těšit na besedách, tematických víkendech, na kterých budeme háčkovat s vědomým přesahem a nebo Vás ozdobím léčivou hennou.